Jak jsme začínali – aneb okénko do historie

Autor: Petr Krause

Sepsáno od dubna do června 2012

Koncem padesátých let jsou v Praze desítky podnikových fotbalových mužstev. Některým ale už nestačí měření sil v rámci vlastní organizace, ale hledají soupeře v rámci pražských obvodů nebo celé Prahy. Jsou to ale utkání se stále stejnými soupeři, utkání nemají pravidelnost a nějaký řád. Parta fotbalových nadšenců z Tesly Hloubětín  se ale tímto stavem nehodlá smířit a podává inzerát do tehdejšího Československého sportu.. Na tuto výzvu reaguje 62 mužstev z celé Prahy a organizátoři jsou ohromení takovým zájmem. A tak se 14. dubna 1961 v restauraci  ,, U Kazdů ,, v  Karlíně  schází zástupci mužstev. Jsou dohodnuty první propozice a stanoven hrací systém ve skupinách po osmi účastnících. Hrálo se jednokolově, je umožněn start třem registrovaným hráčům, stanoven vstupní vklad 50 kč a náhrada rozhodčím, kterou oddíly platily napůl. Byl ustanoven řídící štáb soutěže ve složení: Bálek, Frýda, Holub, Kurka, Malkovský, Novák, Parcel, Rezek, Ryšavý, Tučný, Zelenka o něco málo později se rozšíří o Kellera, Krále,  Krška a  Lébla.  Za dva týdny byly připraveny propozice. Na závěr prvého ročníku se konal společenský večer s udělováním pamětních plaket, které zhotovili akademičtí sochaři Lhota a Šonka.

 

Nový ročník 61 / 62 se již hrál tradičním způsobem podzim jaro. Celkem se přihlásilo 46 mužstev rozdělených do skupin po 8 účastnících. Propozice jsou doplněny o nové body jako je  lékařská prohlídka, záruka o pravdivosti zaměstnaneckého poměru, registrační průkazka atd.  Popularita a rozmach rekreačky v Praze nabývá obrovských rozměrů a již v ročníku 66 / 67 dosahuje počtu 120 mužstev.

 

 Tento obrovský nárust mužstev přinášel i nové problémy se kterými se museli organizátoři vypořádat. První  domovskou adresou na několik sezon se stává restaurace Na Třemešné, pak na dlouhých 15 let restaurace U Zelenému stromu v Karlíně. Začalo se jednat s Pražským fotbalovým svazem o řízení zápasů kvalifikovanými rozhodčími,začalo se jednat s odbory o finančních podporách na hřiště, dresy a věcných odměnách pro vítěze tříd. V druhé polovině šedesátých let přichází řada nových dobrovolných funkcionářu, kteří v  příštích letech velice pozitivně ovlivní organizaci a chod rekreační kopané  ( Ernest, Horecký, Kdolský, Krause, Mlýnek, Prokop, Zámostný ).

 

V ročníku 65 / 66 startuje první ročník poháru, který se hraje pouze na jaře a jednokolovým k. o. systémem. První ročníky se hrají jako Jarní pohár, v letech kdy se koná spartakiáda jako Spartakiádní pohár. Později se soutěž přejmenuje na Memoriál Oldy Zikmunda, který tragicky zemřel.  Tato nová soutěž má v budoucnu vysokou účast a finálové zápasy v 80tých letech se uskuteční na Strahově.

 

Do výboru soutěže jsou zvoleni členové, kteří zatím získávali zkušenosti jako vedoucí tříd nebo členové komisí. A tak po deseti letech existence rekreačky v řídících komisích nacházíme jen již jedno jméno z těch zakládajících - Jiří Bálek.

 

Otevření hranic na konci šedesátých let využívá několik mužstev k výjezdům na západ, kde se hrají obdobné soutěže.

 

Na začátku sedmdesátých let organizačně rekreačka spadá pod Pražskou odborovou radu a její tělovýchovnou komisi. Její nový název Pražská odborová rekreační kopaná jí provází až do počátku devadesátých let.  Stěhuje se z Vinohrad do Karlína do restaurace U Zeleného stromu na více jak 15 let. Rekreačka ale neustále získává na popularitě a počet mužstev, která v soutěži startují se neustále zvyšuje. Stává se tak vážným konkurentem soutěžím  PFS který chce omezit či přímo zakázat start registrovaných hráčů. Po několika jednáních pak dochází ke kompromisu. V rekreačce mohou startovat pouze ti hráči, jejichž A mužstvo hraje A třídu včetně.  PFS ale pomáhá rekreačce jiným důležitým způsobem. Podepisuje se dohoda o pomoci rozhodčími. Ve funkci obsazovatele se vystřídají pánové Hájek, Flodr, Ludvík, Formáček. Týdně tak píská rekreačku asi 30 až 40 kvalifikovaných rozhodčích PFS ( někdy i ligoví na př. Hora )  a později i několik jednotlivců ze Středočeského kraje.

 

V ročnících 1972 – 1973 až 1974 – 1975 některé III. třídy hrají zkušebně s 10ti účastníky ve skupině. Celá soutěž se pak rozšířila od ročníku 1975 - 1976. V roce  1975 začíná vycházet občasník ,, ZPRAVODAJ ,, Nejdříve jako informátor pro vedoucí ( změny nebo dílčí úpravy v propozicích, fotografie na průkazkách, atd. ) Později se rozšíří o zprávy z  komisí, tabulky, profily jednotlivých mužstev atd. Stane se tak velice žádaným tiskem pro odbory při vykazování činnosti. Náklad činí 200 až 250 ks.

 

Na konci sedmdesátých   let vznikla nová kategorie, soutěž nad 35 let, která je později přejmenována na Memoriál Josefa Prokopa. Vychází se tak vstříc hráčům, kteří mají svůj věk, ale fotbal mají stále rádi a rádi si ho zahrají. V této kategorii se objevují i bývalí ligoví hráči Geleta, Grospič, Nedvídek, Savko, Vízek, ale i méně známí hráči. Přichází další vlna nových funkcionářů. ( Dupač, Fridrich, Honzák, Janda, Jebavý, Kolář, Kott, Mihala, Přívratský, Slovák, Sojka, Šafařík, Živnůstka ).

 

Rozrůstá se počet těch, kteří zakládají rekreačku někde tam nahoře a pánové Hanták, Keller, Mengler a Prokop jsou u toho. K výročí 20ti let od založení je vydána brožurka, odznaky a vlaječka.

 

V ročníku 81 – 82 počet startujících mužstev přesahuje číslo 150. Občas se daří prosadit popularizace rekreačky v denním tisku včetně tabulek ( Práce, Večerní Praha ). Na konci 80tých let hraje soutěž více jak 180 mužstev což je téměř 4 000 hráčů. V soutěžích PFS je kolem 130 mužstev.

 

Bohužel se rozšiřuje i nebeská jedenáctka o Bolena, Kdolského,  Veselého. V roce 1990  probíhá diskuze o budoucnosti rekreačky s ohledem na ekonomickou situaci závodů, jejím názvu a začlenění do sportovních struktur.

 

18. 12. 1991 jsou  schváleny Ministerstvem vnitra  ,, Stanovy Sportovního klubu rekreační kopané v Praze ,, ( SK RKP ). Klub se tak stává samostatnou a nezávislou organizací s právní subjektivitou.Stáváme se členy Českého svazu tělesné výchovy , Českého svazu rekreačního sportu, Pražské tělovýchovné unie. Je potřeba založit účty, razítka, podpisové vzory, vést účetnictví a odevzdávat daňová přiznání. Po roce přicházejí prvé dotace a před výborem soutěžené další  problém jak rozdělit tyto peníze spravedlivě.

 

Po dlouhé době končí  schůzovní činnosti u Zeleného stromu. Potulujeme se po různých hospodách (Palmovka ) soukromých firmách, tělovýchovných zařízení ( Děkanka, Uhelné sklady )  až se nám podaří usadit se na Balkáně. V následujícím období se nepodaří obnovit spolupráci s PFS ani s její komisí rozhodčich. Z důvodu věku končí dlouholetý obsazovatel rozhodčích M. Flodr.  Této funkce se ujímá P. Handl, který oslovíl dobrovolné zájemce a tak se řízení zápasů i nadále ujímají kvalifikovaní rozhodčí.

 

Začíná pozvolný úpadek počtu mužstev. Zánik podniků a přechod velké řady hráčů do soukromé sféry ať už jako podnikatelé nebo zaměstnanci má negativní dopad na rekreačku. Dochází k velkému zásahu do propozic, aby se udržely hráčské kolektivy z minulých let. Ze zdravotních důvodů končí Lébl, který svůj volný čas věnoval rekreačce od podzimu 1961. Končí i řada vedoucích, kteří vedli mužstva 30 a více let ( Antoš, Svoboda, Vrána ).

 

Je podána přihláška do EFCS ( Evropská federace pro podnikový sport ) a v květnu 1996 se stáváme právoplatným členem.  EFCS vznikla v roce 1962 za účelem pomoci rozvoji podnikovému sportu a k vytváření nabídky k mezinárodním podnikovým akcím. Nebeská jedenáctka Jirkovský, Šafařík, Kott  po 2000 Mlýnek, Fridrich, Přívratský…


počítadlo.abz.cz